PFO- skryté nebezpečí (nejen) pro potápěče

V tomto článku se dozvíte více o PFO. Pokusila jsem se zpracovat tuto problematiku ze svého úhlu pohledu, pomocí znalostí, které jsem získala nejen při studiu zdravotnické školy, ale i během roků, co potápím.

V první řadě bych ráda zopakovala ( to nikdy neuškodí a i já si při psaní tohoto článku oprášila znalosti ze školy), jak vlastně funguje náš krevní oběh a srdce.

V našem těle putuje okysličená a odkysličená krev, kterou vedou tepny a žíly. Žíly vedou krev do srdce (většinou odkysličenou, výjimka je plicní žíla). Tepny naopak vedou krev ze srdce, tentokrát už okysličenou (výjimka je plicnice). Jednoduše a potápěčsky řečeno, žíly nám nesou potápečské flašky do plic a tam se nám do nich naplní Nitrox, který nám doručí tepny všude, kde je potřeba. 😀.

Určitě jste slyšeli pojmy VELKÝ a MALÝ krevní oběh. Pojďme si trochu přiblížit, jaký je mezi nimi rozdíl.

Malý oběh ( pravá síň → pravá komora → plíce → levá síň) zajišťuje okysličení krve v plicích.

Velký oběh (levá síň → levá komora → tělo → pravá síň) rozvádí krev po těle.

Ve tkáních a orgánech se krev zase odkysličí, do naší krevní potápečské směsi se dostane i CO2. Potom nezbývá než zapojit do akce horní a dolní dutou žílu, které nám krev donesou na obohacení o kyslík (mmm zase podobnost s Nitroxem?) viz MALÝ KREVNÍ OBĚH. A takto to u nás v těle koluje stále znovu a znovu.

Co je to PFO a jak vzniká?

Patent foramen ovale neboli PFO je v podstatě malý okrouhlý otvor v síňové přepážce v srdci.

Nenarozené dítě nepotřebuje dýchat. Okysličení těla mu zajišťuje placenta a matčino dýchání. Plíce jsou zavinuté uvnitř hrudníku a na jejich výživu stačí opravdu jen malé množství krve, malý krevní oběh zatím není funkční. Nicméně stále je potřeba, aby se krev z pravé síně dostala zpět do velkého krevního oběhu, proto je u nenarozeného dítěte síňová přepážka tvořena dvěmi nesrostlými listy, mezi kterými je otvor. Je to v podstatě zkratka pro krev, která otvorem potom proudí přímo z jedné síně do druhé a poté přes levou komoru zpět do velkého krevního oběhu, aniž by musela projít přes plíce, které jsou nefunkční.

Bohužel (nebo bohudík?) nic netrvá věčně a dítě ( možná budoucí potápěč) musí přijít na svět. Po porodu dochází k zvýšení tlaku v levé síni. Krev přitlačí listy k sobě a uzavře tak malý otvor mezi nimi. Co když se ale otvor neuzavře? Potom vzniká naše obávané PFO a krev si stále vesele proudí mezi pravou a levou srdeční síní.

Je to nebezpečné?

PFO je poměrně časté, má ho přibližně každý čtvrtý člověk, samozřejmě někdo má PFO téměř nepatrné a někdo zase větší.

Jakmile se zvýší tlak v pravé síni část neokysličené krve prochází do levé síně a spolu s krví okysličenou putuje do velkého krevního oběhu. Míchání různých poměrů kyslíku je dobré jen u nás v potápění, takže tělo moc nadšené není. Člověk má poté méně efektivní okysličování těla (nejen naše buňky by si mohly stěžovat). Ale víte co? Většina lidí o PFO ani neví, dokud nezačne potápět. Kromě potápění problém nastává i tehdy, když mezi síněmi pronikne krevní sraženina ( často uvolněná ze žil dolních končetin, ale není to pravidlo) a dostane se do oběhu. Poté je tato mnohdy drobná sraženinka příčinou mozkové příhody či jiných akutních stavu v důsledku ucpání tepny. Lékaři poté pátrají po příčině a tehdy je PFO většinou odhaleno. Spekuluje se i o tom, že PFO by mohlo být příčina migrény, ale tato teorie se dosud nepotvrdila.

Dokud tedy člověk nemá jiné zdravotní komplikace, které by mohly souviset s PFO, je většinou bez potíží a tedy není důvod u nepotápěče po PFO pátrat. PFO je mnohdy odhaleno i náhodně, při řešení jiných srdečních obtíží.

Pro běžného člověka není PFO ve většině případů nebezpečné. My potápěči to máme jinak. U nás PFO může způsobit až život ohrožující stav.

Jak potápěč zjistí, že by mohl mít PFO?

Dusík se při normálních podmínkách rozpouští v tělních tekutinách a tkáních. Při potápění je to ale jinak. Když se potápěč vynoří na hladinu po ponoru, v jeho těle vznikají dusíkové bubliny- tkáně se přesycují rozpuštěným dusíkem. Pokud vniknou do periferních kapilár, vzniká dekompresní choroba (DCS) v důsledku ischemie daného orgánu. U potápěčů je riziko dekompresní choroby vyšší, protože bublinky dusíku prochází otvorem v síňové přepážce přímo z žilní krve do oběhu. Tento jev se nazývá Paradoxní embolizace. Nejčastěji se DCS projeví v kožní formě a v těžších případech ve formě neurologické.

Jste si jistí, že jste udělali při ponoru vše správně, výstup byl dostatečně pomalý a dekomprese dostatečně efektivní, přesto máte příznaky dekompresní choroby? Potom je pravděpodobné, že máte PFO.

Jak se PFO potvrdí? Diagnostika PFO

Základním vyšetřením na přítomnost PFO je transezofageální kontrastní echokardiografie (TEE). Lékař zavede dlouhou a tenkou trubičku (endoskop) do jícnu. Na jeho konci je umístěná ultrazvuková sonda. Pomocí kanyly Vám je do žíly aplikovaný kontrastní roztok s mikrobublinkami. Pomocí ultrazvuku se sleduje jejich průtok pravou síní. Nejprve se zkontroluje proudění bublinek bez použití Valsavova manévru, poté s jeho použitím. Každopádně toto vyšetření není 100% průkazné, odhalí jen závažné formy PFO.

Mezi přesnější vyšetření patří transkraniální dopplerovská ultrasonografie (TCD). Lékař připevní ultrazvukovou sondu na spánek, ultrazvukové vlny proudí přes tkáně lebky a kontrolují přítomnost bublinek v mozkových artériích. Jejich přítomnost znamená, že pronikly přes levou polovinu srdce. TCD dokáže odhalit i opravdu malé PFO.

Uzávěr PFO

Pokud Vám zjistili PFO a Vy jste se rozhodli pro jeho uzavření, nemusíte mít obavy. Zákrok je poměrně rychlý, téměř bezbolestný a probíhá za Vašeho plného vědomí, pouze s mírnou sedací, v lokální anestezii, není potřebná anestezie celková. Do pravé femorální žíly Vám lékař zavede tenkou trubičku, pomocí které umístí do PFO speciální okluzor, který otvor uzavře. Umístění kontroluje již zmíněný TTE ultrazvuk. Po ukončení procesu se trubička vytáhne a lékař místo uzavře stehy. Důležitá je následná komprese. Pokud vše proběhlo bez problémů, budete na druhý den propuštěni do domácího léčení. Co se týká úspěšnosti uzávěru PFO, pohybuje se okolo 93-96%. Komplikace typu krvácení, uvolnění okluzoru, arytmie či trombóza jsou ojedinělé, nemusíte se proto obávat.

Po uzavření PFO je nutné nějaký čas užívat léky proti srážlivosti krve, například Anopyrin. Délka užívání léku je individuální, zpravidla ale minimálně 6 měsíců. Do běžného života a zaměstnání se můžete vrátit cca týden po zavedení okluzoru, ale fyzickou zátěž odložte minimálně měsíc po zavedení. Potápění ale určitě odložte alespoň o 2 měsíce.

Každý potápěč by si měl PFO nechat vyšetřit. Je to jistota, že při tomto nádherném sportu neohrozíte svůj život. Do potápění patří otevřená mysl, otevřené srdce si raději nechte opravit. 🙂

Zdroje:

https://www.umimefakta.cz/

https://www.lf2.cuni.cz/

https://www.prolekare.cz/

https://medcz.com/

https://kcnr.sk/