Hypotermie v pěti krocích
HYPOTERMIE V PĚTI KROCÍCH
Jako věčně zmrzlý potápěč, co miluje ledovou vodu, a který měl už několik zkušeností s podchlazením i omrzlinami, jsem se rozhodla toto téma zpracovat. Myslím si, že je to hodně důležité téma a zasloužilo by si ještě trochu více pozornosti. Tak pojďme na to!
1. Co je hypotermie a jak se projevuje?
Hypotermie je celkový stav podchlazení, kdy tělesná teplota klesne pod úroveň potřebnou pro normálně fungující organismus. Při potápění tento stav vznikne opravdu velmi snadno a není vhodné jej jakkoliv podceňovat. Důležité je stav včas rozpoznat, informovat parťáky a okamžitě ukončit ponor. Mezi první příznaky mírné hypotermie patří třes celého těla a studená, bledá kůže. Člověk může být unavený, zmatený, celkově zpomalený. Aktivita srdce je v prvotní fázi zrychlená, tělo aktivuje stresovou reakci (boj nebo útěk), zrychlí se metabolismus, aby tělo produkovalo více tepla. Pokud hypotermie přetrvává, dochází k vazokonstrikci (stažení cév), která chrání mozek a srdce. Teplota těla při mírné hypotermii se pohybuje okolo 35-32°C. Pokud se v této fázi člověk nezahřeje, nastává druhá fáze- střední hypotermie.
V této fázi už je člověk výrazně zpomalený, apatický, zmatený. Dech i puls se zpomalí, třes pomalu mizí. Mohou nastat mírné poruchy vědomí, kůže se zbarví do modrofialova (cyanóza). Tělesná teplota je v této fází okolo 32-28°C. Tělo pomalu ztrácí schopnost termoregulace. Začíná docházet k pasivní vazodilataci ( rozšíření cév), která způsobí, že postiženému je najednou teplo. Má pocit, že se musí svléknout. Z toho důvodu jsou tepelné ztráty mnohem rychlejší. Velmi rychle tedy nastává těžká hypotermie.
Při těžké hypotermii upadá člověk do bezvědomí. Puls je extrémně pomalý, může se jevit až nehmatný. Nastává zástava dechu, která většinou vede k zástavě srdce. Zorničky jsou rozšířené, nereagují na světlo. Pokud není urychleně poskytnuta pomoc, organismus kolabuje a nastává smrt.
No, to jsme zašli opravdu do extrému 😃. Při běžném potápění pravděpodobně situace nebude eskalovat až k poslední fázi hypotermie. Jak ale předejít vzniku hypotermie?
2. Prevence hypotermie
Prevence podchlazení je především kvalitní vybavení, které dobře sedí, kvalitní podoblek i termoprádlo (v létě většinou nikoho nenapadne brát vyhřívání, i když na spoustě lokalit je voda velmi chladná) a pečlivé plánování ponoru podle teploty vody a lokality. Nejlepší je, když se v našem plánu počítá s každou možností. Je potřeba přizpůsobit svou výbavu podmínkám, mnohokrát se stane, že se potápěč zapotí už po cestě do vody a tělesná vlhkost způsobí rychlou ztrátu tepelného komfortu. Zní to složitě, že? Nenabalit se moc ani málo. Navíc každý člověk je jiný a každý má jiné tělo. Univerzální rada jak se obléci neexistuje. Můžete se inspirovat parťáky, kteří mají více zkušeností, ale nejlepší je vypozorovat reakce svého těla, věnovat si pozornost a neignorovat byť i minimální pocit chladu. Základ je nejít na ponor nalačno, dát si klidně něco sladkého, nebýt dehydratovaný. A především, musíte být zdraví! Zdá se to jako rada úplně mimo- však kdo by chodil pod vodu nemocný? Ale divili byste se, kolik lidí si nechce nechat ujít zážitek pod vodní hladinou i za cenu toho, že nejsou 100% v kondici. Takže zdraví na prvním místě. Potápění nám nikam neuteče a lepší se nezanořit, než se nevynořit. 🙂
Co když ale, i přes všechna opatření , hypotermie nastane?
3. První pomoc při hypotermii nad vodou i pod ní
První a nejdůležitější věc. OKAMŽITĚ signalizovat, že pociťujete chlad a okamžitě ukončit ponor. Bez debat a bez výmluv. Pamatujte, že voda odvádí teplo až 25x rychleji, než vzduch. A ve chvíli, kdy už pod vodou pociťuješ chlad a začínáš se třást, je mnohdy pozdě a stav může vést k podchlazení. Pod vodou musíme pečlivě sledovat reakce našeho těla i reakce parťáka.
Při výstupu je zásadní nepřestat se pohybovat a komunikovat s týmem. Samozřejmě je i přes krizovou situaci potřeba dodržet dekompresní zastávky a přizpůsobit je situaci- zbytečně se nikde nezdržovat, snažit se prodloužit spíše zastávky v mělčí- teplejší vodě. Na ponory ve studené vodě je vhodné brát na dekompresi i čistý kyslík, který je možné podat i po ponoru. Pokud se jedná o ponor pod ledem, doporučuji adekvátní úpravu plánovaného času, který strávíte pod vodou. Mějte na paměti, že riziko dekompresní nemoci je při podchlazení vyšší! Při zpomalení metabolismu i krevního oběhu a následné vazokonstrikci, je uvolňování dusíku z těla výrazně narušené, oproti normálnímu stavu. Dusík se hromadí především ve svalech a kůži, které jsou málo prokrvené. Je třeba na to myslet i ve chvíli, kdy se na hladině rychle zahřejete (tzv. Rewarming shock), nastane prudké rozšíření cév a nával krve do tkání. Nevysycené bublinky se tak prudce uvolní do krve a rizko dekompresní nemoci po ponoru se zvyšuje.
Po návratu na hladinu je důležitý přesun podchlazeného na teplejší místo. Odstraňte mokré termoprádlo/ podoblek, nahraďte je suchým, může se použít i deka nebo termofólie. POMALU začněte postiženého zahřívat, ideálně se zaměřte na střed těla, ne na končetiny. POZOR,horká sprcha a rychlé zahřátí je velmi nebezpečné! Pokud je člověk plně při vědomí, lze podat teplý nápoj ( NE HORKÝ!). Pokud je podezření na dekompresní nemoc, je vhodné podat 100% O2. Po celou dobu je nutné sledovat vědomí a dech. V případě, že si to stav vyžaduje, okamžitě volejte záchrannou službu. V tomto případě neexistuje, že by se záchranná služba volala zbytečně. Vždy je lepší, aby podchlazeného člověka po ponoru zkontroloval lékař.
4. Omrzliny při potápění
Spousta z Vás si asi spojí pojem omrzliny spíše s ledem, sněhem a velmi nízkými teplotami pod bodem mrazu. Bohužel, při potápění stačí už voda, která má teplotu pod 5°C a obecně ztížené podmínky i nad vodou. Nejčastěji se objevují na obličeji a prstech na rukou a nohou. Pokud používáte odpovídající vybavení a dodržujete zásady bezpečnosti ponoru ve studené vodě, nemusíte se obávat těžkých omrzlin, ale já osobně se několikrát setkala s omrzlinami I. stupně na rukou a někdy i na rtech. Omrzliny I. stupně se projevují bledostí, necitlivostí, brněním. Po zahřátí nastupuje otok, červená barva a bolest… Ach ta bolest, kdo zažil, tak ví, že všechny nadávky světa ji nedokážou popsat 😃. Toto stádium se dá zvládnout i bez zásahu lékaře. Stačí pomalu a šetrně zahřát postižená místa, nijak je netřít, přetrpět si pár nekonečných minut a místo pečlivě zkontrolovat. Pokud však zpozorujete puchýře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.
Omrzliny I. stupně jsem cítila ještě několik dní po ponoru, ale prsty byly dobře prokrvené, neobjevila jsem žádné jiné poškození kůže a bolest rychle ustupovala. Když si nebudete jistí, vyhledat lékaře, popsat mu situaci a poradit se s ním, není žádná ostuda.
5. Shrnutí a check- list pro každého potápěče ve studené vodě
Check-list
Odpovídající vybavení (sucháč, teplé termoprádlo i podoblek, rukavice a ponožky) NEBO vyhřívání (i v létě, pokud je voda studená)
Náhradní vybavení
Teplé a suché oblečení na břeh
Teplý nápoj a něco sladkého k jídlu
Termofólie / deka
100% O₂
Jak reagovat
Ukončit ponor → Nepanikařit, komunikovat, pohybovat se → Pomalu na hladinu, dodržovat deco, ale nezdržovat se zbytečně → Svléknout mokré, vyměnit za suché → Zabalit, posoudit stav → Zahřívat POMALU, sledovat vědomí→ Podat vlažný nápoj → Podat O2 při podezření na DCS→Volat RZS, pokud je třeba
Hypotermie je tichý, ale nebezpečný nepřítel každého potápěče. Základ je prevence, včasné rozpoznání a správná reakce. Myslete na to, že zdraví a bezpečnost jsou v našem krásném sportu nejdůležitější.