Co jsem si z potápění odnesla na hladinu

Co jsem si z potápění odnesla na hladinu?

Pokaždé, když se vynořím na hladinu, všímám si kontrastů mezi tělem a myslí. Zatímco fyzicky jsem obvykle unavená, psychicky se cítím jako znovuzrozená. Spousta lidí si myslí, že se potápím kvůli adrenalinu. Ale ten nemá pod vodou své místo. Právě naopak. Potápění je pro mě forma meditace, relaxace. Jen dýchat, vnímat, prostě být. Vzpomínám si, že když jsem se poprvé ponořila do podvodního světa, každá bublina mi připomínala, že žiju. Tady a teď. Tento pocit nezažívám často. Právě proto si ho tolik užívám.

Při ponoru je důležitý klid. Soustředění. Trpělivost. A právě tyto aspekty jsem si časem odnesla i do běžného života. Po několika letech potápění jsem si všimla, že začínám určité věci vnímat jinak. Je to trochu děsivé, ale zdánlivě obyčejný sport se mi zaryl hluboko pod kůži a zásadně ovlivnil můj život. K lepšímu. A teprve tehdy jsem si uvědomila, jak důležitou úlohu potápění hraje v mém životě.

Trpělivost

Zatímco pod vodou se bez ní neobejdu, protože když člověk dělá věci zbrkle a bez rozmýšlení, snadno udělá chybu, která může být pod vodou fatální. Nikdy jsem neoplývala přílišnou trpělivostí. Všechno jsem musela mít hned, najednou, rychle. A světe div se. Pomalu, ale jistě se můj přístup mění. Co by mě jindy vytočilo do běla, nyní zvládám relativně v klidu.

Schopnost rychlého rozhodnutí a vyhodnocení situace

Vždycky jsem byla nerozhodný člověk. Učinit rychlou volbu pro mě byl jeden velký stres. Pod hladinou je to občas jediná možnost, jak zvládnout situaci. A to nejen krizovou, ale i celkem běžnou, například jakou cestu zvolit, jestli je bezpečné pokračovat, nebo zvolit jinou alternativu… Teď, musím jednat. Teď, nebo nikdy. Všímám si, že tuto schopnost hojně využívám nejen v práci, ale i v osobním životě. Najednou přestávám váhat. A umím si přiznat, že nevím, pomozte mi to rozhodnout!

Fyzická kondice

Než jsem začala potápět, cvičila jsem sporadicky. Nikdy jsem si nenašla čas. Občas ani chuť. Ale postupem času jsem díky potápění zjistila, že fyzická kondice, pevný střed těla a větší podíl svalové hmoty je důležitý. Pocit, že cvičím nejen pro své zdraví, ale i pro něco, co miluji mi znovu vrátil motivaci k tomu, abych na sobě makala.

Schopnost jednat pod tlakem

Jedna z prvních věcí, co jsem se naučila po vodou, bylo zvládání stresu a paniky. Dříve mi stresové situace způsobovaly v hlavě velký zmatek, jedna myšlenka střídala druhou, nedokázala jsem dospět k reálnému řešení. Potápění mi srovnalo hlavu. Doslova. Stále je na čem pracovat, ale vyhrocené situace, nebo pracovní přetížení zvládám s klidem. Ještě se mi stává, že občas chytím chvilkový strach, že to nedokážu, ale vzápětí se nadechnu, vydechnu a jednám. Věřím, že s roky zkušeností v potápění bude přibývat i můj vnitřní klid.

Za tento "dar" jsem svému potápěčskému já nesmírně vděčná.

Poznání sebe sama

Ve chvíli, kdy je člověk jen sám se sebou a se svou myslí, pozná i takové myšlenky, které se po celý život snaží zasunout do nejzazšího koutku svého mozku. Jeskynní potápění, hlavně delší ponory ve tmě mi ukázaly tvář, kterou jsem u sebe dosud nepoznala, nebo spíše nechtěla znát. Najednou jsem přestala popírat skutečnost. Postavila jsem se jí tváří v tvář. A tehdy jsem se rozhodla, že na sobě začnu pracovat. Abych nemusela jisté věci skrývat i sama před sebou. Najednou jsem se nestyděla přiznat slabost. Protože jsem jí nepopírala, ale pracovala s ní. A stále na tom makám! 🙂 Věřím, že přiznání si věcí, za které se člověk stydí je první krok k tomu, aby je změnil. A já se o to začala konečně snažit. Potápění mi též ukázalo, jak reaguji v situacích, do kterých bych se nad hladinou asi jen tak nedostala. A pomohlo mi vybudovat důvěrné pouto s lidmi, které bych asi v běžném životě nepotkala. ♥️

Schopnost vyčistit si hlavu, získat inspiraci

Zdá se to jednoduché. A každý člověk má činnost, u které se uvolní. Já mám například čtení, psaní, procházky… Ale potápění se ukázalo jako nejdéle působící hlavový čistič 😃. Pocit uvolnění po ponoru mi nevydrží pár hodin, ale někdy dokonce několik dnů! A právě čistá hlava mi umožňuje získat inspiraci a chuť do života, když mám pocit, že už nezvládám a je toho hodně. Někdy právě pod vodou se mi v hlavě začne utvářet příběh, vynořím se a hned si ho musím zapsat. Přijde sám od sebe. Protože pod vodou není prostor pro rušivé myšlenky, které inspiraci zahání. Dříve jsem potápění nazývala únik z reality. Ale mnohem později jsem zjistila, že je to jen jiná forma toho, jak realitu vnímat.

Propojení s přírodou, pokora

Kdo zažil, jistě pochopí. Toto propojení můžeme prožívat jak v horách, tak někde v lese, u jezera, na louce… ale i pod hladinou. Cítím se maličká ve srovnání s mocí přírody a živlů. Potápění mě naučilo respektu k přírodě. To já jsem tam, ve vodním světě, na návštěvě. Nejsem to já, kdo určuje pravidla. A pokud zvolím pokoru, příroda mě na oplátku naplní svou energií. Naučila jsem se pokoře. I když to byl běh na dlouhou trať. Potlačit ego je vážně výzva! 🙂 Navíc od té doby, co potápím, jsem se začala i více zajímat o problematiku rybolovů, znečištění oceánů a spodních vod a v neposlední řadě o ochranu (nejen) vodních živočichů. Přestala jsem to vnímat jako okrajový problém, který se mě až tak netýká. Ale o tom zase příště.

Potápění obohatilo můj život. Změnilo můj pohled na spoustu věcí. A pomohlo mi dospět, utvořit mou osobnost. Každý silný okamžik pod hladinou mi otevírá nové obzory. Takže ne, nedělám to pro adrenalin, uznání. Dělám to pro sebe. A pro to, abych v sobě našla sílu na sobě pracovat a vnitřní klid. Každý má takovou činnost. Jen ne každý si dovolí se jí plně oddat. Ne vždy mám tolik času, ne vždy se mi povede věnovat potápění tak, jak bych si přála. Ale vždy si dávám záležet na tom, abych si těch pár hodin našla. Nezapomínejte se věnovat tomu, co milujete a co vám pozitivně ovlivňuje život. Najít něco takového je poklad. Na to pamatujte. 🙂

Voda smývá masku. Je jedno, kým se snažíš být nad hladinou, protože pod ní nemůžeš být nikým jiným, než sám sebou…

-Marti_soulwater